|
|
Celou naši dvou a čtyřnohou smečku tvoří celkem 5 členů. Lidskou část já "Kája" Karla Dostálová a "Luboš" Lubomír Chmelař. Tu hezčí a roztomilejší a důležitější část kelpiáci Kuky a Jumy a tak trochu i bígl Amadeus. Amadeusek sice žije u mých rodičů, ale pořád je - alespoň na papíře- částěčně můj :)
Psi jsou pro nás vším. Od té doby, co jsme si vyzkoušeli, jaké to je žít se psem, bychom už neměnili. Domov bez psa pro nás není domovem. Naši čtyřnožci jsou pro nás vším a podřizujeme jim zcela dobrovolně veškerý náš volný čas. Psi jsou u nás právoplatní a řádně rozmazlovaní členové domácnosti. Žijí s námi v bytě, spí s námi v posteli, mají pomalu kvalitnější jídelníček než my a dokonce chodí i do psí školky, aby nemuseli být sami doma celý den. Ale i přes to všechno mají jasně nastavená pravidla, co smí a co nesmí a stále platí, že poslední slovo má vždy dvounožec :)
A jak to všechno začalo?
Psal se rok 1996 a mně se konečně podařilo přemluvit rodiče, abychom si pořídili psa. Výběr nakonec padl na bígla a my si domů přivezli našeho prvního bíglího kluka Xapa. Xap byl pan pes, a to se vším všudy. Mé kynologické začátky s ním nebyly vůbec jednoduché. Ale pokud člověk chce, tak všechno jde a já s Xapíkem nakonec dokonce složila i zkoušku ZPU 1, kde jedna z částí zkoušky bylo hlídání předmětu! Bohužel Xapík byl také veliký útěkář a z jednoho výletu už se nevrátil...
Po Xapíkovi k nám do rodiny přišla už dospělá bíglí fenečka Willy. S Vilíkem jsem pomalu začala poznávat kouzlo agility, ale bohužel dříve, než jsme spolu stihly dosáhnout nějakého úspěchu, se z jednoho jejího výletu také nevrátila...
Ztratit dva psy nebylo lehké, ale láska k bíglům stále přetrvávala, a tak se u nás doma jednoho dne objevila Queeny. Nejúžasnější bíglí fenečka pod sluncem. Queeny byla dáma tělem i duší. Byla skvělá stopařka, byla výborný lovecký pes, ale především skvělá parťačka v životě. Byl to pes, na kterého se prostě nezapomíná. Na Queeny jsme dokonce odchovali jeden vrh - A vrh "Brněnský šikula". Jeden z těchto brněnských šikulů zůstal nakonec doma, a tak se naše domácnost rozrostla o Amadeuska. Queenuška odešla do psího nebíčka v roce 2011, kdy prohrála svůj boj se zákeřnou nemocí :(
A jak je to teď?
S Luboškem jsme si v roce 2010 pořídili našeho prvního společného psa - kelpiáka Kukyho. Ale protože Amadeusek zůstal bydlet u rodičů a dělit se ve výcviku o jednoho psa je trochu nepraktické, padlo nakonec rozhodnutí, že Kukynkovi pořídíme kamaráda. A tak je od roku 2012 součástí naší rodiny další kelpiák - Jumy. S oběma kelpiáky se aktivně věnujeme výcviku, a to především obedienci, dogdancingu a sem tam i pasení. Amadeusek už je sice v agilitním důchodu, ale rozhodně se nefláká- chodí na každodenní dlouhé vycházky do lesa. Více informací o našich aktivitách, úspěších, ale i neúspěších, najdete především v "novinkách" a pak také v profilech jednotlivých psů.
A jak to vidíme do budoucna?
Tak to se nechte překvapit :)
KD
Psi jsou pro nás vším. Od té doby, co jsme si vyzkoušeli, jaké to je žít se psem, bychom už neměnili. Domov bez psa pro nás není domovem. Naši čtyřnožci jsou pro nás vším a podřizujeme jim zcela dobrovolně veškerý náš volný čas. Psi jsou u nás právoplatní a řádně rozmazlovaní členové domácnosti. Žijí s námi v bytě, spí s námi v posteli, mají pomalu kvalitnější jídelníček než my a dokonce chodí i do psí školky, aby nemuseli být sami doma celý den. Ale i přes to všechno mají jasně nastavená pravidla, co smí a co nesmí a stále platí, že poslední slovo má vždy dvounožec :)
A jak to všechno začalo?
Psal se rok 1996 a mně se konečně podařilo přemluvit rodiče, abychom si pořídili psa. Výběr nakonec padl na bígla a my si domů přivezli našeho prvního bíglího kluka Xapa. Xap byl pan pes, a to se vším všudy. Mé kynologické začátky s ním nebyly vůbec jednoduché. Ale pokud člověk chce, tak všechno jde a já s Xapíkem nakonec dokonce složila i zkoušku ZPU 1, kde jedna z částí zkoušky bylo hlídání předmětu! Bohužel Xapík byl také veliký útěkář a z jednoho výletu už se nevrátil...
Po Xapíkovi k nám do rodiny přišla už dospělá bíglí fenečka Willy. S Vilíkem jsem pomalu začala poznávat kouzlo agility, ale bohužel dříve, než jsme spolu stihly dosáhnout nějakého úspěchu, se z jednoho jejího výletu také nevrátila...
Ztratit dva psy nebylo lehké, ale láska k bíglům stále přetrvávala, a tak se u nás doma jednoho dne objevila Queeny. Nejúžasnější bíglí fenečka pod sluncem. Queeny byla dáma tělem i duší. Byla skvělá stopařka, byla výborný lovecký pes, ale především skvělá parťačka v životě. Byl to pes, na kterého se prostě nezapomíná. Na Queeny jsme dokonce odchovali jeden vrh - A vrh "Brněnský šikula". Jeden z těchto brněnských šikulů zůstal nakonec doma, a tak se naše domácnost rozrostla o Amadeuska. Queenuška odešla do psího nebíčka v roce 2011, kdy prohrála svůj boj se zákeřnou nemocí :(
A jak je to teď?
S Luboškem jsme si v roce 2010 pořídili našeho prvního společného psa - kelpiáka Kukyho. Ale protože Amadeusek zůstal bydlet u rodičů a dělit se ve výcviku o jednoho psa je trochu nepraktické, padlo nakonec rozhodnutí, že Kukynkovi pořídíme kamaráda. A tak je od roku 2012 součástí naší rodiny další kelpiák - Jumy. S oběma kelpiáky se aktivně věnujeme výcviku, a to především obedienci, dogdancingu a sem tam i pasení. Amadeusek už je sice v agilitním důchodu, ale rozhodně se nefláká- chodí na každodenní dlouhé vycházky do lesa. Více informací o našich aktivitách, úspěších, ale i neúspěších, najdete především v "novinkách" a pak také v profilech jednotlivých psů.
A jak to vidíme do budoucna?
Tak to se nechte překvapit :)
KD
