Dnes jsme se zúčastnili s Kukynem Národní výstavy psů v Ostravě. Podle vyprávění jsem čekala pěknou výstavu v nádhermém areálu, ovšem realita byla trochu jiná....už před vchodem na výstaviště se vytvořily dvě super dlouhé fronty! A to vše kvůli veterinární přejímce, kde na cca 1200 příhlášených psů tu byli celkem dva veterináři. Ke kruhu jsme se ale dostali naštěstí včas. Ten náš byl umístěn v přízemí pavilonu, což byla vzhledem k očekávaným deštivým dnům docela výhoda. Bohužel asi tak jediná. Malý pavilon, kde byla namačkáno cca 10 kruhů, u každého spousta lidí, psů, klecí....taktak jsme se tam všichni vešli. Celkově z areálu výstaviště byl na výstavu vyhrazen jen velmi malý prostor, ohraničený plotem, takže jsem si místy připadala jak sardinka.
Samotné vystavování bylo taky veselé Kuky šel na řadu hned jako první. Docela "hezky " se vystavoval, v postoji i stál!!! Rozumějte měl všechny čtyři na zemi, neskákal, neštěkal, jen na mě koukal a vrtěl ocasem. Ovšem na to konto se mě paní rozhodčí zeptala, jestli není nějaký nervózní? Moc jsem nechápala, Kukyn byl nadšený, že se konečně něco dějě a jestli nadšené vrtění ocasem znamená nervozitu, tak ano, byl nervózní Při prohlížení zubů mu nakonec ještě rozhodčí málem vykroutila hlavu...ještě že mám tak mírumilovného psa, neb bych se nedivila, kdyby na ni v tuto chvíli zavrčel...
Nakonec se ale výlet přece jen vyplatil, Kuky vyhrál sám nad sebou (byl ve třídě jediný) a dostal dalšího potřebného CACe a nás tudíž letos už na výstavě uvidíte pouze jako diváky
Na výstavě jsme potkali ještě další dvě úžasné kelpií slečny: Bertu z Portyčské zahrady a Cocky Chockie Devil of Highland.
A samozřejmě nemůžu zapomenout na Amadeuska, který nám dělal celou dobu trpělivý doprovod!
Samotné vystavování bylo taky veselé Kuky šel na řadu hned jako první. Docela "hezky " se vystavoval, v postoji i stál!!! Rozumějte měl všechny čtyři na zemi, neskákal, neštěkal, jen na mě koukal a vrtěl ocasem. Ovšem na to konto se mě paní rozhodčí zeptala, jestli není nějaký nervózní? Moc jsem nechápala, Kukyn byl nadšený, že se konečně něco dějě a jestli nadšené vrtění ocasem znamená nervozitu, tak ano, byl nervózní Při prohlížení zubů mu nakonec ještě rozhodčí málem vykroutila hlavu...ještě že mám tak mírumilovného psa, neb bych se nedivila, kdyby na ni v tuto chvíli zavrčel...
Nakonec se ale výlet přece jen vyplatil, Kuky vyhrál sám nad sebou (byl ve třídě jediný) a dostal dalšího potřebného CACe a nás tudíž letos už na výstavě uvidíte pouze jako diváky
Na výstavě jsme potkali ještě další dvě úžasné kelpií slečny: Bertu z Portyčské zahrady a Cocky Chockie Devil of Highland.
A samozřejmě nemůžu zapomenout na Amadeuska, který nám dělal celou dobu trpělivý doprovod!
