Trochu netradičně - v pátek- jsme brzo ráno vyrazili na výstavu do Polska. Tentokrát jsme se mohli těšit na zcela neznámého irského rozhodčího. Pan Beare posuzoval velice pečlivě, zaujalo mě především poměřování délky ocasu vzhledem k zadním končetinám. V kruhu jsme strávili poměrně dlouhou dobu, protože se v kruhu při posuzování zárověň školila nová rozhodčí, takže jí muselo být vše velmi pečlivě vysvětleno. Trochu jsem se bála kritického oka pana rozhodčího, ale nakonec se Jumík líbil a domů jsme si odvezli BOBa. Nevím, ale možná k tomu přispěl i fakt, že se vystavoval v pracovní třídě, neb se pan rozhodčí několikrát ujišťoval, že je Jumík opravdu pracant :) Tak už jen jeden polský CAC a šampionát od východních sousedů bude doma ;)